Nepište mi sem žádné reklamy a škemrat o "hlásnutí" běžte někam jinam. Dík.

Díkybohu, že jsem přežila aneb rodinná oslava

20. listopadu 2011 v 0:20 |  ostatní
A že to bylo maso! Taková oslava v naší rodině je prostě zkouška vaší odolnosti uší, chuťových buněk a odolnosti vůči jedovatým připomínkám (Hlavně ze strany mojí tety). Snědli jsme asi tunu jídla (dvakrát jsme dodělávali chlebíčky, nemluvě o spoustě zeleniny a zákusků), vypili spoustu alkoholu (já jenom jednu skleničku šampaňského, prosím), pohádali jsme se a nasmáli. Bylo to... jako... velká bouřka. Tak. Ohlušující bouřka. I když myslím, že za to můžou hlavně ti dva malí skřeti, kteří běhali, ječeli, hádali se, prali se, žalovali na sebe a brečeli. Samozřejmě za to může taky to, jak se všichni snažili navzájem se překřičet (myslím ale, že bolest hlavy se dneska naštěstí nedostaví). Takže si to shrneme. Jeden člen rodiny je teď v půli cesty Ostrava-Frýdek, rodiče pro něj jeli, ale vrátili se potom, co jim volal, že už jede domů. Jeho manželka je bůhví kde (když se ožere, tak ji berou toulavé nohy) a když se mi babička snažila dát pusu na rozloučenou (udělala to třikrát), moje tvář vypadala, jako když jí olízne buldok. A počítám, že dědovi je teď hodně špatně (ne, škodolibý smích vypadá jinak). Ha! To byl ale krásný den. :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama